Bolestné je nejzákladnější náhradou za škodu způsobenou na zdraví. Je zde odškodňována bolest, kterou musí poškozený snášet (vytrpět), a to ať už samu o sobě nebo v souvislosti s lékařskými zákroky, kterým je nucen se podrobit a které musí za účelem léčení absolvovat. Shrneme-li to, tak bolestné odškodňuje bolest, kterou poškozený utrpěl jednak při úrazu samotném, ale i při jeho léčení (např. při operaci) a odstraňování jeho důsledků (např. při rehabilitaci atd.).

Výše odškodnění je dána tzv. bodovým systémem, který stanovilo Ministerstvo zdravotnictví ve vyhlášce č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a společenského uplatnění, která stanovuje postup pro posouzení zdravotního stavu i výši bodového ohodnocení jednotlivých medicínských diagnóz. Patřičné diagnózy i bodové ohodnocení jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 1. Speciálně jsou pak upraveny úrazy pracovní a to v příloze č. 3 této vyhlášky. Diagnózy a následné vypočítání bodového ohodnocení vycházejí z lékařského posudku, ve kterém lékař provede bodové hodnocení toho konkrétního zranění (úrazu), kdy za každý lékařem přiznaný bod přísluší poškozenému dle vyhlášky částka ve výši 120,- Kč.

Lékařský posudek je vydáván ošetřujícím lékařem poškozeného; v případě nemoci z povolání je tímto lékařem ošetřující lékař zdravotnického zařízení oprávněného k posuzování nemocí z povolání. Pokud se na léčení poškozeného podílelo více zdravotnických zařízení, vydává lékařský posudek zdravotnické zařízení, jehož posuzující lékař zpracoval lékařský posudek; pokud jde o nemoc z povolání, vydává lékařský posudek zdravotnické zařízení oprávněné k posuzování nemocí z povolání. Lékařský posudek se vydává (i) u bolestného, jakmile je možno zdravotní stav poškozeného považovat za ustálený, (ii) u ztížení společenského uplatnění zpravidla až po jednom roce poté, kdy došlo ke škodě na zdraví. Nový lékařský posudek lze vydat v případě výrazného zhoršení následků. Tento posudek nahradí dosavadní lékařský posudek. V lékařském posudku se vždy uvádí (i) postupy, kterými posuzující lékař dospěl k závěru svého hodnocení, (ii) položky příloh vyhlášky, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno a (iii) odůvodnění případného zvýšení bodového ohodnocení nad limity uvedené v přílohách této vyhlášky.

Bodové ohodnocení za více diagnóz se sčítá. Jedná-li se však o poškození téhož orgánu, nesmí součet bodového ohodnocení převýšit bodové ohodnocení za jeho anatomickou nebo funkční ztrátu. Lékař (případně znalec), který bude stanovovat posudek s výpočtem bodového ohodnocení bolesti je pak oprávněn zvýšit celkové bodové ohodnocení bolesti až o 50%, ze předpokladu (stejně jako u náhrady za ztížení společenského uplatnění, ve zvláště výjimečných případech může odškodnění ještě více zvýšit soud, svoji nezastupitelnou roli v tom, o kolik to bude, samozřejmě hraje i advokát poškozeného!), pokud škoda na zdraví:

a) vyžadovala náročný způsob léčení – náročným způsobem léčení se rozumí zejména infekce rány prodlužující dobu léčení;

b) vyžadovala mimořádně náročný způsob léčení – mimořádně náročným způsobem léčení se rozumí zejména léčení zahrnující dlouhodobou plicní ventilaci, kanylaci velkých cév nebo dialýzu.

Náhrada za bolest se poskytuje vždy jednorázově, nikoli formou důchodu (pravidelného plnění), a to i když jde o újmy tohoto druhu, které se projevily až později po poškození zdraví. Jednorázová peněžní částka není ekvivalentem způsobené újmy; nejde o reparaci (nápravu), nýbrž o materiální satisfakci (zadostiučinění).

Nárok na náhradu za bolest přísluší pouze příslušné osobě, tj. nepřechází na její právní nástupce (např. na dědice). Pravomocným přiznáním tohoto nároku soudem však vzniká standardní majetková pohledávka a právo na úhradu dříve přiznaného nároku ve smyslu § 444, odst. 1 občanského zákoníku, pak přechází na právní nástupce.